Už je to nějaký ten měsíc, co Dokker brázdí české silnice křížem krážem. Když Dacia představila toto velkoprostorové MPVéčko, čekal jsem možná větší propagaci. Možná i díky tomu měl model ze začátku problémy s prodejností. Nicméně praktičnost a bezkonkurenční cena si pomalu ale jistě začala razit cestu k živnostníkům a malým firmám. Dnes není problém za den narazit na čtyři až pět Dokkerů ve firemních barvách a polepech. Dobrá zpráva je i fakt, že konečně se Dokker dostává mezi rodiny s dětmy a hromadou tašek.
Ke svému testu jsem si vybral Dokkera ve verzi Stepway. Důvodu jsem k tomu měl hned několik. Klasických Dokkerů potkáme na silnicích v hojném počtu, to Stepwaye jen tak někdo nemá. Také jsem chtěl vyzkoušet, jak bude s Dokkerem pracovat silnější naftová patnáctistovka o výkonu 66 kilowat. V neposladní řadě jsem chtěl vidět, jak budou lidé reagovat na takto originálně vyvedené MPVéčko s logem rumunsko-francouzské automobilky.
Z mého pohledu je Dokker v této specifikaci společně s Dusterem to nejhezčí, co vám Dacia nabídne. Opravdu verze Stepway dodávají Daciím jistou dávku sexapealu a nebojím se říct, že ve srovnání s konkurencí jsou tyto oplastované verze tím nejlepším. Recept je přitom tak jednoduchý. Designéři přidají na vůz ochranné lišty u podběhů a na bocích karoserie. Řadu doplňků vyvedou ve stříbrném odstínu a místo plechových patnáctek vám Dokkera vyšperkují o šestnácti palcová kola z lehké slitiny. Výsledkem je vůz, který svým designem vybočuje z šedi ulice a nejednoho kolemjdoucího oslní modrým metalickým kabátkem. Navíc již zmiňované ochranné lišty, kterými verze Stepway disponuje, mají kromě estetického významu také význam ochranný. Především pak na parkovištích zcela jistě oceníte tento doplněk. Odřený plast vás bude bolet méně, nežli rejha přes lak. Na parkovištích ještě zůstaneme a to kvůli posuvným zadním dveřím. Nikdy jsem si ani neuvědomoval jaká to je skvělá věc. Především pak, když vozem vezete například starší lidi, kteří přes na půl otevřené dveře jen těžko hledají cestu na palubu vozu. U verze Stepway jsou posuvné dveře základem na obou stranách, takže ani upínání dětí do dětských sedaček není velkým oříškem. Jako dobrý společník se mi jevily taktéž zadní asymetricky dělené dvěře zavazadelníku. Oceňuji zarážku, přes kterou se dveře nezavřou ani když foukne krutý severní vítr. Plusem je i možnost dveře úplně otevřít pomocí plastových madel a umožnit tak například naložení palety přímo z vysokozdvižného vozíku.
V interiéru Dokkera Stepway nehledejte veliké změny, spíše jen barevné designové doplňky. První čeho si všimnete jsou výšivky Stepway na všech pěti sedadlech. Na palubní desce došlo k záměně chromových výdechů klimatizace na výdechy plastové v modrém odstínu. Tento krok bych klidně oželil, jelikož palubní deska se mně osobně více líbí v klasickém Dokkeru s chromovými doplňky. Chrom nehledejte ani na budících v přístrojovém štítu, sem se také nastěhoval modrý plastík. Tím výčet změn v interiéru končí. Na palubní desce modelu Dokker oceňuji jeho robustnost a především jeho praktičnost. Odkládacích prostorů jen na palubní desce je opravdu velké množství. Palec nahoru si zaslouží i rozměrná odkládací přihrádka nad hlavami řidiče a spolujezdce. Co se týče prostornosti a pohodlý za volantem nemám sebemenší problém. Prostoru pro kolena je habaděj a v ramenech se také upejpat nemusíte. Sedačka by podle mého gusta mohla být o trošičku tužší konzistence, jinak je posez v normě. Polohu za volantem jsem nikterak dlouho nehledal, sedačku si můžete seřídit, takže problém s posezem není. Co by se mi ale určitě více líbilo je větší a širší volant. Věnec volantu by mohl být o nějaký ten milimetr širší. Komfortu v podobě hračiček na přístrojovém štítu jsem měl dostatek. V základu naší výbavy nechyběla klimatizace, rádio s CD a MP3, kde můžete spojit svůj mobilní telefon přes Bluetooth. Své oblíbené písničky si pak můžete jednoduše pustit přes USB konektor, jako povedenou věc hodnotím ovládání rádia pod volantem. Dále se v naší výbavě nacházejí okna a zrcátka v elektrice, režim ECO nebo výškově nastavitelné sedadlo a volant řidiče. Pokud by vám například chyběly vyhřívané sedačky nebo dotyková navigace, není problém sáhnout po velké škále příplatků.
V zadní části vozu jsem netrávil tolik času abych mohl dělat nějaké závěry, proto jsem poprosil každého kdo vzadu seděl aby mi sdělil své pocity. Od zadních cestujících jsem nejčastěji slyšel chválu na prostor pro ramena a hlavu. Před koleny měl místa dost i nejvyšší cestující, který dosahuje výšky 189 centimetrů. Zvenku by jste možná čekali trochu více místa, ale v klidu odvezete i tři dospělé osoby. Kladné hodnocení znělo taktéž z úst cestujících, na které zbylo prostřední sedadlo. Většinou na tomto místě jeli škodovkáři, kteří ve svém vozu musí rozkročit nohy přes výstupek na podlaze. V Dokkeru se s ničím podobným nesetkáte, takže i prostřední cestující má slušný komfort. Jediné co by se mohlo v příští generaci tohoto MPVéčka vylepšit, je atmosféra na zadních sedačkách. Když mi bylo řečeno, že vzadu převážím lidi jak v akvárku, nebyl dotyčný až tak daleko od pravdy. Modré plechy a zmenšená zadní okénka doopravdy evokovaly pocit akvárka nebo ponorky. Nicméně tento detail nemění nic na tom, jak se Dokker prezentuje svojí prostorností a vzdušností. Ještě se pojďme podívat do zavazadelního prostoru, který nabízí opravdu velkorysý prostor pro vaše zavazadla, popřípadně pro klasickou euro paletu. Objem zavazadelníku totiž činí rovných osmset litrů. Nakládání těžších zavazadel není problémem, jelikož hrana kufru je příjemně nízko. Někomu může vadit odkrytý hever a nářadí na straně kufru. Opět jde ale jen o estetický detail, který mě v ničem neomezoval a ani neobtěžoval.
Rozhodně mě neobtěžovala plynová vzpěra víka od motoru, která vcuku letu otevře prostor k nahlédnutí na naftovou patnáctistovku označovanou dCi. Tento agregát disponuje výkonem 66 kilowat, respektive 90 koňskými silami. Maximální točivý moment se zastaví na hodnotě 220 N.m při 1.750 otáčkách za minutu. Papírová spotřeba se udává na 4,2 litru na sto kilometrů. Papírovku jsme nedokázali najít na palubním počítači, ale nikterak daleko jsme od ní nebyli. Průměrná spotřeba se u nás pohybovala kolem pěti litrů, zde chci podotknout, že námi testovaný Dokker měl najeto něco málo přes 1.500 kilometrů. Nevím, jak se daří majitelů naftových Dokkerů udržovat hranici spotřeby kolem 4,2 litru, nicméně se domnívám, že po větším nájezdu by se spotřeba mohla ustálit kolem 4,7 - 4,9 litrů nafty. Čísel bylo už dost, startujeme a vše vyzkoušíme v praxi. Motor je spjat s pěti stupňovou manuální převodovkou. Dráhy řadící páky jsou kratší a přesné. Určitě bych ale ocenil větší lehkost, když chcete zařadit trojku musíte se do řadící páky docela opřít. Jednoduše řečeno, řazení by nemuselo být tolik gumové, jinak nemám výhrad. Příjemně překvapil výkon motorizace, devadesát koníčků pod kapotou se možná zdá málo, ve skutečnosti s Dokkerem pěkně cvičí. Předjíždění naprosto bez problémů, dálniční rychlosti jak by smet. Pokud by vám výkon motoru nestačil, máte možnost sáhnout po benzínové dvanáctistovce TCe s výkonem 115 koňských sil. Více mi ale do tohoto vozu sedí naftový motor. Co se týče řízení, byl jsem po celou dobu s Dokkerem za kamaráda. Vůz se chová čitelně i na vozovkách se špatným povrchem. Ve městě pak příjemně pomáhá posilovač řízení, takže i manévrování v uličkách není pro Dokkera problém. Můžete se tak více věnovat kolemjdoucím lidem, kteří na Dokkeru Stepway můžou nechat oči. V zatáčkách drží vůz vámi zvolenou stopu na jedničku. Náklony karoserie nejsou nikterak velké, ale je dobré s nimi při vyšších rychlostech počítat. Na co se ale můžete spolehnout je podvozek. I když mi přijde, že je z nabídky značky Dacie podvozek Dokkera nejtužší, nemusíte se obávat nějakého většího natřásání. Klasické české výmoly zvládá podvozek s naprostým přehledem. Možná malou slabinku jsem našel při přejíždění železničních přejezdů, kde si podvozek trochu postěžoval rázem do volantu.
Na závěr se koukneme na kolik by nás takto našlapaný Dokker vyšel. V celkovém součtu se cena takto vybaveného Dokkera s naftovou patnáctistovkou ve Stepway provedení nachází na cifře 344.900 Kč. Za tuto cenu dostanete obrovský kusanec auta s motorem, který nabídne solidní výkon s přijatelnou spotřebou. V interiéru svezete celou rodinu dospělých lidí nebo také manželku se třemi dětskými sedačkami díky úchytům isofix. Za mě je Dokker skvělým rodinným pomocníkem, navíc ve verzi Stepway lahodí oku.
Níže je umístěno jízdní video s novým Dokkerem Stepway.
