Vážení majitelé a fandové značky Dacia rád bych se s Vámi podělil o pár postřehů získaných při mezigeneračním srovnání dvou vozidel této značky.
V poslední době naše rodina vlastnila a provozovala dvě Dacie téhož modelu a provedení a to Sandero Stepway. Jelikož auto mělo primárně sloužit mojí manželce, byla to ona kdo v roce 2011 rozhodoval o jeho nákupu. Tak jako většina žen i ona se řídila při výběru Stepwaye první generace tzv. „haló efektem”, tzn. že jí zaujal svým vzhledem, jeho technická vybavenost a další aspekty byly až druhořadé. Jakmile se však na trhu objevil nový Stepway, který je po všech stránkách úplně jiný „level”, navrhl jsem jeho koupi. A protože nový Stepway se mé manželce líbil ještě více než původní bylo rozhodnuto....
Provozování obou vozidel bezprostředně po sobě přímo vybízí k jejich porovnání. Žádám čtenáře, aby následující text nebrali jako další z řady testů či recenzí, ale jako názor laika, který se o provozovaném vozidle snaží dozvědět poněkud více než mu řekne prodejce či co vyčte z příručky a sám se pak v praxi snaží přesvědčit o tom kde je pravda.
Předmětem porovnání je Dacia Sandero Stepway první generace s benzínovým motorem 1,6 62 kW uvedená do provozu v roce 2011 a nová Dacia Sandero Stepway s naftovým motorem 1,5 dCi 66 kW uvedená do provozu v roce 2013. Někdo si může říci proč srovnávám jabka s hruškami, tedy benzín s naftou. Odpověď je nasnadě; porovnávám taková auta jaká jsme v rodině provozovali a provozujeme. Na Stepwaye se vždy čekalo a pro nás bylo rozhodující, že jednou byl rychleji dosažitelný benzínový a podruhé naftový... , tak tedy:
Vnější vzhled vozidel
Obě vozidla vycházejí s karosářského základu Dacie Sandero doplněného zejména o černé lemy blatníků, kombinaci černých a stříbrných plastů v náraznících, podélné střešní lišty (hagusy), 16" kola a v době koupě obou vozidel i bezpříplatkový metalický lak. Původní Stepway měl plechový kryt pod motorem a hezkou koncovku výfuku z nerez oceli zakomponovanou do zadního difuzoru, kdežto nový má kryt pod motorem z plastu a koncovka výfuku není vůbec vidět. Z praktického hlediska má velký význam světlá výška vozidla, u původního Stepwaye byla její hodnota 175 mm a u nového 207 mm, tento parametr naznačuje značné možnosti vozidla v průchodnosti terénem a pro manželku značí jistotu, že se nemusí obávat zaparkovat před nákupním centrem aniž by přišla o nárazník či výfuk. Skutečnost, že do vozidla s výše umístěnou sedačkou se lépe nasedá ocení zejména starší motoristé.
Popsané prvky zatraktivní vzhled vozidla a navodí dojem „rádoby SUV”, já osobně Stepwaye bez uzardění zařazuji mezi dnes tak oblíbené městské crossovery. Vnější vzhled nového Stepway vytváří velice pěkný designový celek za který by se nemusela stydět žádná z renomovaných světových značek.
Pasivní a aktivní bezpečnost
Slušně řečeno, Stepway první generace na tom byl s bezpečností poněkud hůře, měl pouze dva airbagy a ABS s brzdovým asistentem. Výsledkem oficiálních crash testů Euro NCAP pak byly ***. Zásadní pokrok v této oblasti se projevil u nového Stepwaye. Vozidlo má již v základu čtyři airbagy, ABS s brzdovým asistentem, stabilizační systém ESC s protiskluzovým systémem ASR a kontrolou nedotáčivosti. Poslední výsledky oficiálních crash testů Euro NCAP jsou ****. Robustnost karoserie, vnitřní prostornost, vyšší posez a dobrý výhled u obou vozidel zvyšuje subjektivní pocit bezpečí.
Vybavenost a komfort
V tomto srovnání hraje důležitou roli fakt, že původní Stepway vycházel ze stupně výbavy Ambiance, což v konečném důsledku znamenalo, že neměl elektricky ovládaná přední okna, el. nastavitelná a vyhřívaná zpětná zrcátka, palubní počítač, tempomat s omezovačem rychlosti, výškově nastavitelný volant ani sedadlo řidiče. Přidáme-li k tomu kůží obšitý volant s řadící pákou a rádio (s CD, USB konektivita a Bluetooth handsfree) pak se dostaneme na výbavu našeho nového Stepwaye Arctica.
Původní Stepway neměl kromě rezervy žádnou možnost příplatkové výbavy. Při koupi nového jsme si mohli vybrat z řady příplatkové výbavy zahrnující multimediální navigační systém a několika akčních paketů z nichž jsme upřednostnili tzv. Styling pack (vnitřní kryty prahů, ochranné boční lišty dveří a gumové koberce). Tvar předních sedaček vč. použitého materiálu se u nového Stepwaye mírně zlepšil, ale i zde postrádám výraznější boční vedení těla, obdobně je tomu i s dalšími prvky zvyšujícími jízdní komfort (tvar a tloušťka volantu, tvrdost opěrky ruky ve výplních dveří atd.), i u nového Stepwaye přetrvává občasné poskakování stěračů předního okna což také narušuje jízdní komfort.
Bez jakékoliv zdravotní újmy a znatelné únavy máme vyzkoušeno cestování na vzdálenost 200 km, ale do Chorvatska bych ve svém věku s tímto vozem asi už nejel. Důležitou informací je, že i když došlo k podstatnému nárustu vybavenosti vozu, cena nového Stepwaye byla v době nákupu stejná jako u první generace.
Technické parametry
Pohonnou jednotkou Stepwaye první generace byl klasický atmosferický 8-mi ventilový benzínový motor 1,6 62 kW. Motory této řady v různých výkonových variantách se již od poloviny 90-tých let minulého století montovaly do vozidel zn. Renault. Jedná se o kvalitní motor s velkou výdrží, dobrým zátahem a maximálním točivým momentem 135 Nm, který ve Stepway již splňoval normu EURO 5. Moje manželka s ním dosahovala průměrné spotřeby 7,5-8 l/100 km (auto mělo v době prodeje na konci roku 2012 najeto 11 500 km). Nový Stepway je vybaven poslední mutací naftového motoru 1,5 dCi 66 kW splňující normu EURO 5B. Jedná se o parádní motor s maximálním točivým momentem 220 Nm jehož násup pociťuji již při překročení 1700 ot/min. Deklarovaná průměrná spotřeba 4 l/100 km je sice hodnotou vskutku „laboratorní”, nicméně dosahovaná průměrná spotřeba cca 5,2 l/100 km při převážně městském provozu mne uspokokuje.
Za zmínku stojí i porovnání převodovek. Stepway první generace byl osazen 5-ti stupňovou převodovkou s pocitově rovnoměrnou délkou jednotlivých převodových stupňů a motor si u vyšších rychlostních stupňů nechal bez remcání líbi „podtáčení”. Pátý rychlostní stupeň při rychlosti 130 km/hod točil více než 3500ot./min. , což znamenalo značný nárůst spotřeby i hladiny vnitřního hluku.
Nový Stepway má taktéž 5-ti stupňovou převodovku vyznačující se ale různou délkou jednotlivých převodových stupňů, která je znatelná zejména u čtvrtého a pátého rychlostního stupně. Řadit ze čtyřky na pětku při rychlosti nižší než 70 km/hod nemá vůbec cenu (pokud nechcete poslouchat dunění motoru). Při rychlosti 130 km/hod se ručička otáčkoměru usadí lehce nad 2500 ot./min, tato skutečnost má blahodárný vliv na spotřebu paliva a vnitřní hladinu hluku (i když na jeho snížení při dálniční rychlosti by konstruktéři měli dále pracovat). Bohužel musím zde potvrdit poznatky z provedených testů a to, že při dálniční rychlosti možnosti dieselového motoru daleko předčí možnosti podvozku.
Rozměrově je původní i nový Stepway téměř stejný (jednotlivé rozměry se liší v milimetrech či málo centimetrech), důležitou výjimkou je již zmíněná světlá výška vozu (207 mm u nového Stepwaye) za kterou by byla vděčná celá řada daleko větších a dražších SUV. Bystrému oku a dobrému hmatu neujde, že úroveň dílenského zpracování a kvalita použitých materiálů u nového Stepwaye doznala další pokrok. To samé lze říci o antikorozní ochraně nových Dacií - zde nezbývá než věřit informaci výrobce, že všechny vnější části karoserie a některé prvky konstrukce skeletu jsou lisovány z oboustraně pozinkovaných plechů. Domnívám se, že výrobce, který dává záruku 3 roky/100 000 km a 6 let na prorezivění musí kvalitu svého výrobku znát, protože jinak by na reklamacích prodělal kalhoty.
Nový Stepway je vybaven kromě jiného i režimeme ECO jehož využitím se dle odborné literatury má snížit spotřeba paliva (až o 10%) za cenu modifikace chodu plynového pedálu a mírné úpravy charakteristik některých zařízení (klimatizace/topení). Režim ECO jsme testoval na trase Kladno - Horní Malá Úpa a zpět přes Mladou Boleslav a Jičín (2 x 200 km) Počasí po dobu testu - polojasno, teplota vzduchu +18 až 22 stupňů celsia, téměř bezvěří. Ve směru tam test probíhal bez využití režimu ECO, ve směru zpět s využitím režimu ECO. Trasa zahrnovala jak jízdu městy, tak i jízdu po normální silnici i jízdu po dálnici (s aktivovaným tempomatem nastaveným na 130 km/hod). Moje hodnocení využití režimu ECO je následující - znatelně se zhoršila pružnost motoru a účinnost klimatizace (v zimě zřejmě i ttopení) akorát snížení spotřeby se nekonalo.
Pro mne to znamená jediné - režim ECO nevyužívat! ... a jen tak mimochodem ke stejnému poznatku jsem došel při řízení vozidla osazeným systémem STOP&START - pro využití v běžném životě motoristy je to taky nanic!
Závěr
Při srovnání obou vozidel jsem se zaměřil zejména na parametry a aspekty, které mi přišly zajímavé. Mohl bych dále pokračovat např. tím, že původní Stepway měl v základu 16" kola z lehkých slitin a nový má 16" kola „Flexwhell”, která sice s okrasnými kryty vypadají jako kola z lehkých slitin, ale jsou pouze z ocelového plechu či opravdovou lahůdkou pro fajnšmekry - plynovou vzpěrou kapoty u nového Stepwaye (úplně stejnou jako má např. Škoda Superb) atd.
Mé konečné resumé zní - v mezigeneračním souboji logicky vítězí nový Stepway, který je nejen atraktivní, ale jeho koupí jsme za rozumné peníze získali hodně velký kus nenáročného auta vhodného pro běžné denní ježdění po městě i pro cestu na chatu vzdálenou 60 km, kde poslední dva kilometry jedeme po často rozblácené, hrbolaté polní cestě s kolejemi vyjetými od traktorů.
Porovnávání již bylo dost a proto chci na závěr zveřejnit pouze tento vzkaz:
- Vážení odborníci a laici, kteří jste odsoudili a dále odsuzujete Dacii do role outsidera a její dnešní výrobky přirovnáváte k autům z minulého století, jakými byly např. Škoda Favorit či Felície. Položil jsem si otázku, proč to děláte? Odpověď je nasnadě, buď úmyslně lžete, nebo nevíte o čem mluvíte. Zřejmě jste neměli možnost před dvaceti lety jezdit ve Favoritu a tudíž jej nemůžete regulérně porovnat s dnešní Dacií a nebo máte prostě jen „blbou náladu” a proto šíříte kolem sebe nesmysly o Drákulovi. Já jsem před dvaceti lety vlastnil a provozoval Škodu Favorit v té nejlepší výbavě (byl to krasavec viz. přiložené foto) a nevzpomínám si, že bych v něm měl posilovač řízení či airbag, o klimatizaci a další výbavě ani nemluvě, ale vzpomínám si na to, že mě zmíněný Favorit vyšel téměř na stejné peníze co dnes stojí Dacia.
Majiteli těchto dvou stříbrných, fešných Dacií děkujeme za skvělý srovnávací článek v kterém je vidět, že Dacia každým modelem postupuje výše a výše. Pokud máte čas a chuť napsat článek o své Dacii, své postřehy nebo třeba máte možnost porovnat dva modely Dacie, rádi uvítáme spolupráci.
